Tvarohové knedlíky s vanilkou a jahodami

Ovocné knedlíky mám docela ráda, nejraději s trochou másla a strouhaným perníkem nebo mákem. A je mi celkem jedno, jestli jsou kynuté, nebo tvarohové, nebo nějaké úplně jiné. Ovšem meruňkové jsou nejlepší v kynutém těstě a obalené v máku, zatímco jahodám sluší těsto tvarohové a příjemně svěží. Na tvarohové knedlíky mám navíc jednu krásnou vzpomínku z letního tábora, kdy jsem jezdila pomáhat do táborové kuchyně, a kde jsme pro děti šouleli s dalšími kuchařkami několik set tvarohových knedlíků. Pamatuju si, že já si k obědu dala asi 4 knedlíky a byla jsem plná, zatímco moje malá sestra, hubená jako proutek, skoro nejmenší v oddíle a tehdy asi 9-10 letá  jich snědla 12. Já tomu sice doteď odmítám uvěřit, ale opravdu se to stalo. 
Tyhle tvarohové navíc chutnají dobře i za studena. A nejsou ani příliš velkou kalorickou bombou. Na jejich výrobu určitě doporučuji použít tvaroh z kostky, já jsem si oblíbila Jaroměřický a jiný v podstatě nepoužívám. Totiž jen ten "kostkový" tvaroh je vyráběný aspoň trochu tradičně a nechává se řádně prokysat. Což má za následek správnou tvarohovou konzistenci, nakyslou chuť a vůni, a pro mne nejdůležitější měřítko kvality je - jak vypadá náplň v "honzovkách" po upečení, protože když plníte vaničkovým, zůstane vám většinou hlavně zdrclé vrzavé cosi a spousta uvolněné syrovátky. Zatímco s kostkovým tvarohem se člověk opravdu po upečení dočká tvarohu :-) 

na 2-3 porce knedlíků/šišek:

• 250 g tvarohu (nejvíc se mi osvědčil Jaroměřický)
• 70 g másla, povoleného (obvykle také kupuji Jaroměřické)
• 1 celé vejce
• špetka soli
• 70 g hladké mouky
• 70 g dětské krupice
• 30 g cukru krupice + špetka mleté vanilky (nebo 20 g cukru + 1 vanilkový cukr á 10g)
• ovoce dle výběru (např.jahody)
• posyp dle chuti - mletý mák, strouhaný perník, tvrdý tvaroh, strouhanka, moučkový cukr, rozpuštěné máslo, nebo pokud chcete experimentovat, zkuste třeba kombinaci mletý mák s cukrem a máslo v němž prohřejete i strouhanou citronovou kůru (BIO), úspěšně jsme experimentovali také s mandlovým či kešu máslem s vanilkou ;-)

1. Ze všech surovin stěrkou nebo rukou vypracuji hladké a vláčné těsto, které uložím do folie a dám na 2-3 hodiny vychladit do lednice.

2. Ovoce si omyji a lehce osuším, aby na něj těsto dobře přichytlo. 

3. Před vyndáním těsta z lednice si dám na plotnu vařit hrnec s vodou.

4. Po vychlazení těsto vyndám, rozdělím na jednotlivé díly a tvaruji buď do tvaru šišek, nebo těstem obaluji jednotlivé kusy ovoce.

5. Jakmile je zpracované všechno těsto na požadované knedlíky či šišky, vhodím je do vroucí vody a vařím knedlíky 5-7 minut, šišky 3-5 minut, nejlepší je řídit se tím, kdy vyplavou nad hladinu.

6. Podávám upravené dle libosti a přání strávníků :-)

TIP: knedlíky i šišky se ochotně nechají zamrazit a můžete je tak bez problému uchovat jako sladký oběd na lenivé dny. Skladujte v uzavřených nádobách či sáčcích v mrazáku po dobu 3 měsíců.  Při ohřívání zmrzlých nebo i jen studených knedlíku doporučuji vařit v páře. 

Téma: jahody

Na konci článku si můžete kliknout na video a zpříjemnit si četbu poslechem Beatles ;-)

 Na přelomu května a června je vždycky čas jahod. U nás doma to znamená pobrat všechny volné nádoby a vyrazit do Šakvic k Jakubčíkům na samosběr. Stejně jako asi půlka našeho okresu :-). Začli včera a dneska po poledni už jsme při odjezdu míjeli pořádnou zástavu aut podél pole. Jasně, kunratické to nejsou. Ale věřím, že by se jim mohli směle rovnat. a za bezkonkurenční cenu 40 kč/kg. Jezdíme na ně během sezóny (3-4 týdny, při dobrém počasí možná i déle) vícekrát. Na výběr je z několika odrůd (Queen Elisa, Patty, Rumba), ale popravdě ani moc nevnímám, kterou sbírám, spíš jen občas sleduji že v jednom řádku chutnaly a vypadaly jahody trochu jinak než v řádku jiném. 
Jo a pokud pojedete na Jakubčíkovic jahodová pole s dětmi, jistě vás potěší zpráva, že jen kousíček před ním někdo na statku chová pořádné stádo ovcí a koz (a k nelibosti vašich ctěných nosů také kozlů) které jsou velmi zvědavé a celkem ochotně se na vás přijdou podívat a okoštovat pár stébel trávy z vašich rukou.

Taktika kterou při sběru vždy zavelí máma je: nejdřív se najezte a pak sbírejte, abyste to doma ihned nesežrali, což je ostatně taktika kterou doporučuje i paní Jakubčíková, která nás loni nabádala, že přeci člověk musí nejprve ochutnat, aby nekupoval zajíce v pytli. Jenže nakonec stejně přijedem domů s plnými kyblíky a první co jíme jsou jahody s cukrem a mlékem nebo smetanou - protože to je přeci mnohem větší chuťovka než jahody jen tak, ze záhonu. 
Ze zbytku obvykle mamka udělá rozmixované jahody s cukrem, které zamrazí v malých krabičkách a které pak chodíme ujídat celý rok, dokud zásoby nedojdou. Marmeládu moc často nevaříme, jahodová je dost náchylná k plesnivění. Část jahod také mrazíme vcelku, pokud chceme později využít třeba do dortů, nebo na tvarohové knedlíky. Já osobně ale nemám moc ráda chuť vařených jahod, takže obvykle vařím jen jakési tvarohové šišky a k nim přidám pokrájené a částečně pomačkané jahody s cukrem. 

V průběhu měsíce se obvykle ještě několikrát vracíme. Loni, když jsem se připravovala na státnice, jsme na jahody jezdili s drahým skoro každý den, a krom jahod samotných nebo jahod s cukrem jsem toho během učení moc nejedla :-D A komisi jsem nakonec oslnila hlavně jahodovým cheesecakem, takže jedna ze zkoušejících pak chtěla i recept. Což mi možná udělalo větší radost, než dobré známky u zkoušek, protože doma se od drahého většinou moc chvály mého kuchařského umu nedočkám.

Ale nazpět k jahodám. Pokud jich nasbíráte větší množství než zrovna máte sílu sníst a zároveň nemáte v plánu je okamžitě dále zpracovávat, uložte je do lednice, ale předem neumývejte. Ideální je uložit je v jedné vrstvě (já při ukládání beru každou jahodu zvlášť a skládám špičkou nahoru, vejde se jich tak do nádoby více, ale hlavně si při této mravenčí práci každou jahodu zvlášť prohlédnu a před uskladněním vždy vyřadím otlučené kusy, které by se začly kazit) a nijak nerosit, jinak by snadno začly plesnivět. Zároveň je ale ani nepodkládejte ubrousky, neboť by ztratily přirozenou vlhkost a seschly. Před konzumací je pak umyjte v čisté vodě. Ideální teplota skladování je okolo 5 stupňů a jahody při ní vydrží 2-3 dny (nechci to říkat moc hlasitě, ale minule mi takto vydržely skoro celý týden, před zpracováním jsem musela z celé várky vyhodit jen asi 3 plesnivé a sníst 5 změkkých jahody :-D), s jejich zpracováním však neotálejte, protože v ledničce po čase ztrácí své aroma.

Pár zajímavostí závěrem: Jahody jsou velice bohaté na vitamin C, obsahem kyseliny askorbové se celkem obstojně dokážou vyrovnat i citrusům. Jsou méně sladké než ostatní druhy ovoce a tím pádem jsou dobrou volbou při výběru ovoce do vašeho vyváženého jídelníčku. Kromě zmíněného Céčka obsahují také vitamíny A,B,E a spoustu organických kyselin, díky tomu jahody prý dovedou bělit zuby, pokud si je jimi potíráte. Zároveň také celkem přirozeně obarví rty na červeno. Jdou hodně špatně vyprat, takže bílé oblečení na jejich sběr i konzum nedoporučuji. Při zvýšené konzumaci mohou způsobit citlivým jedincům kopřivku - a tato reakce obsažených kyselin ještě násobí své účinky při kombinování se šampaňským a způsobí, že se pak i svým vzhledem můžete podobat jahodám :-)
A pánové, konzumace jahod má prý pozitivní účinek na tvorbu testosteronu a aktivitu spermií. Jo a jen tak mimochodem, plodem jahodníku jsou správně botanicky ta malá zelená semínka a červená sladká dužnina je plodem nepravým a jde o zbytnatělé květní lůžko :-)

No a zítra samozřejmě začnu přidávat recepty na oblíbené jahodové pokrmy (ačkoliv u mne asi vždy zvítězí pouze trochu pomačkané s moučkovým cukrem a plnotučným mlékem). Těšit se můžete na:

• tvarohové knedlíky s jahodami
• nepečený tvarohový dort
• a jistě i nějaké další :-) 

Arašídové sušenky - peanut butter cookies

Další skvělé využití arašídového másla je jako součást těchto super-křupavých sušenek. Můžete trošku zaexperimentovat s poměrem másla a cukru spolu s teplotou a ovlivnit tak křupavost/vláčnost sušenek. My jsme měli s tímto postupem velice křehké a křupavé sušenky.  

Vzhledem k tomu, že u sušenkového těsta není třeba vysoce kvalitní pružný a tažný lepek, naopak u nich chceme, aby při pečení příliš nenabyly na objemu, je povoleno a doporučeno experimentovat z různými typy muk - zkuste přidat třeba špaldovou, pohankovou, ječnou. 

Zároveň si do sušenek můžete přidat i ořechy, semínka, sušené ovoce či kousky čokolády. 

Recept který uvádím je v podstatě na poloviční dávku sušenek - víc si netroufám v jedno-dvoučlenné domácnosti péct, protože jsem si jistá, že by dvojitá dávka zmizela se stejnou rychlostí, jako jedna dávka. 

Mimochodem, do receptu používám 100% arašídové máslo (viz zde a taky zde hnedka v úvodech), které si objednáváme po kilovkách z UK, máme jich momentálně docela dost, ve variantě smooth i crunchy, a kromě arašídového máme také kešu a jedno máslové. Pokud má kdokoliv zájem, ozvěte se na FB do zprávy, nebo na email konceptdoga@gmail.com a do předmětu můžete napsat peanut butter :-)

Suroviny na jeden plech sušenek (cca 20ks)

• 70 g másla, povoleného při pokojové teplotě
• 50 g třtinového cukru
• 20 g cukru krystal
• 1/2 lžičky sody
• 1 malé vejce
• 1 lžička vanilkového extraktu
• 85 g arašídového másla (volba crunchy / smooth je čistě na vás)
• 130 g mouky (míchám hladkou s polohrubou)
• špetka soli
• případně cca 80 g čokoládových pecek, sekaných ořechů, rozinek či brusinek dle chuti

1. Troubu si předehřeju na 170 stupňů. Plech si vystelu pečícím papírem.

2. Máslo utřu s cukrem do hladké pěny, až trochu zesvětlá a nabude. Pak přidám vejce a rozmíchám. Následně přidávám arašídové máslo spolu se solí a extraktem. Jako poslední přidávám mouku se sodou (pokud chcete přidávat další ingredience jako čokoládu a ořechy, přidejte je nyní). Těsto rychle zpracuji stejnoměrné konzistence, nemělo by se táhnout, ale spíš drolit (vzhledem k obsahu tuku ale bude hlavně hodně pouštět olej). Zabalím do folie a dám na 30-60 minut do lednice.

3. Z vychlazeného těsta tvaruji kuličky, které mírně zploštím a skládám na plech. Snažím se o zhruba stejnou velikost, aby byly všechny stejně dobře upečené. Na závěr je možné ozdobit sušenky různými vpichy špejlí či vidličkou. 

4. Dám péct na 10-15 minut - dokud okraje nezačnou lehce měnit odstín dohněda. Vyndám z trouby a nechám vychladnout, nejlépe na mřížce. Uchovávám v plechovce několik dní, tedy pokud je dřív nějaký hlad nesní k čaji. 

Nejrychleji mizí v "bermudském trojúhelníku" což je záhadný bod na stole mezi počítačem a uživatelem, kde když nandám nějakou sladkost na talíř, tak během pár okamžiků nenávratně mizí.

Slaný cuketový koláč

Slaný cuketový koláč patří taktéž do řady výrobků připravovaných na Hafofest. Je to také příjemný a chutný způsob, jak zužitkovat letní úrodu cuket. A když zrovna nerostou ty na zahrádce, směle sáhněte po malých cuketách z obchodu. U těch nemusíte obvykle ani vydlabávat semena, neboť jsou dostatečně měkká. 
Tento koláč si v podstatě můžete dochutit čím je libo. Snadno a ochotně z něj lze vytvořit vegetariánskou verzi. A pokud by člověk experimentoval s hraškou, tak pravděpodobně i veganskou.
Chutná dobře teplý i studený, jen ho nezapomeňte osolit (jako já včera), pak je to nic moc :-)))

Recept mám původně od babičky, nicméně jsem všechny ochucovací přísady trošku transformovala, protože nemám ráda syrovou papriku, pečená syrová rajčata mi také nic moc neříkají a měkký salám si dám tehdy, pokud je to italská mortadela, nikoliv bratislavský točeňák :-D.  Takže v mém podání žádné papriky, rajčata sušená a kvalitní klobáska, taky občas přidávám vařenou cizrnu nebo quinou.

Na jeden plech:

• 350 - 400 g cukety strouhané nahrubo
• 300 g hrubé mouky
• 1/2 balení prášku na pečení
• 100 ml rostlinného oleje (já tentokrát použila z kukuřičných klíčků)
• 3-4 vejce
• 100  nakládaných sušených rajčata, scezených od oleje (můžete ho použít do těsta), nebo suchých, spařených horkou vodou
• 1 červená cibule nakrájená na tenká půlkolečka
• pár žampionů na plátky
• 2-3 stroužky česneku - rozmačkaného
• 150 g sýra nakrájeného na kostky (já použila balkán)
• 100 g nakrájených drobných klobásek
• sůl, pepř
• krájené bylinky - jarní cibulka, pórek, pažitka, bazalka, oregano,...

1. Cukety rozkrájím, případně oloupu a nastrouhám. Všechnu zeleninu, sýry a klobásy nakrájím na kostičky. 

2. Troubu dám předehřát na 180 stupňů. Plech vystelu pečícím papírem.

3. Do mísy nasypu mouku, přidám kypřící prášek, sůl a pepř. Promíchám, přidám nastrouhanou cuketu a vejce, znovu promíchám, a naposledy přidám všechnu nakrájenou náplň, smíchám v jednu hmotu a tu rovnoměrně rozprostřu na pečícím papírem vystlaný plech. Dám do trouby a peču 45-55 minut. 

4. Nechám trochu vychladnout, rozkrájím a podávám. Tentokrát jsme doplnili pažitkou a čerstvým kozím sýrem ;-) 

Karamelový sen - koláč z křehkého těsta s karamelem, čokoládou a mořskou solí

Kvůli tomuto koláči jsem letos na Hafofestu byla terčem spoustu smutných a trochu vyčítavých pohledů. Nestihla jsem ho totiž připravit - což po jeho loňském úspěchu byl opravdu problém. Každou chvíli někdo chodil a ptal se: "Není už náhodou ten karamelový?" Doufala jsem totiž že ho ještě na poslední chvíli stihnu napéct, ale nepovedlo se. 
To je tak, když máte na přípravu vyhrazený celý týden po večerech a na konci týdne dokonce 2 dny dovolené, a nakonec půl týdne trávíte na služebce, takže vám najednou zbudou POUZE ty dva dny dovolené, a najednou musíte hodně počítat, abyste v domácnosti s jednou troubou upekli 20 cheesecaků, 10 slaných koláčů, 10 bananabreadů, a další dobroty. A tak karamelový koláč prostě nebyl. Ale slíbila jsem, že recept uveřejním, aby si ho zklamaní návštěvníci mohli zkusit alespoň doma. Trvalo mi to sice nehorázně dlouho, ale konečně, tady je recept. Mimochodem fotky jsem dělala pozdě večer, takže focení z okna bylo trošku adrenalinovým zpestřením nedělního večera :-D.

Krusta je klasické křehké těsto (shortcrust), doporučuji si máslo vychladit v lednici, nakrájet na kostičky a pak opět vychladit v lednici, nebo klidně i v mrazáku. K ruce se též chystám vodu s ledovými kostkami, aby byla opravdu hodně studená. Nejlépe se dělá ve foodprocesoru - tedy v mixéru s otočnými noži, jenž je většinou součástí vybavení všech tyčových mixérů. ěsto lze připravit i ručně, ale pak je dobré si zmrzlé máslo rychle nastrouhat na hrubém struhadle a těsto velmi rychle zpracovat ve vychlazené kovové míse. Teplé ruce ho většinou velmi rychle zahřejí. Když musím, většinou aspoň ze začátku zpracovávám těsto stěrkou a šťouchadlem na brambory.

Slaný karamel je dobré si připravit předem dle tohoto receptu, využijete skoro celé množství (pokud budete ochutnávat, tak vypusťte slovo skoro :-D ). 

Pokud nejste příznivci netradičního, místo vločkové soli můžete koláč posypat třeba ořechy, nebo ničím. Nebo ořechy zakomponujte do karamelové vrstvy. Já si dovedu živě představit, že pokud bych si chtěla přivodit infarkt, dala bych do karamelu ještě sekané makadamové ořechy. ve finále by to už nemělo příliš daleko k milionářskému shortbreadu. 

Koláč navíc nemusíte připravovat jen ve velké formě, ale můžete z něj připravit i malé roztomilé tartaletky. 

Na koláč o průměru 23-25 cm:

• 175 g hladké mouky
• 2 g soli
• 14 g cukru
• 112 g másla na kostičky, vychlazeného
• 30-60 ml ledové vody (doporučuju přidat do ní led)
• slaný karamel dle receptu zde
• 100 g kvalitní čokolády
• vločková sůl na ozdobu

1. Do foodprocesoru nasypu mouku, máslo, sůl a cukru a několikrát pulze promixuji, až vznikne drobenka. Pak přidám asi 1/3 objemu vody a opět pulzně promixuji. Mixér otevřu a trochu těsta naberu do ruky - ideální konzistence je, když vzniklá drobenka je vlhká a při zmáčknutí se spojuje a nerozpadá. Pokud se rozpadá, přidám opět malou část vody a promixuji, znovu vyzkouším - proces opakuji, dokud nemám hmotu o ideální konzistenci.

2. na vál si připravím velký kus potravinové folie, na kterou vysypu těsto z mixérů. Pomocí volných konců těsto k sobě přitlačuji a spojuji v jednu kouli. Nakonec ho jemně rukama splácnu a vytvaruji do kruhu vysokého asi 0,5-1 cm, zabalím folií a dám vychladit na 30 minut do lednice.

3. Troubu si dám předehřát na 220 stupňů. Připravím si váleček kulatou formu (používám vroubkovanou, ale koláč můžete upéct i v dostatečně velké dortové formě).

4. Těsto vyndám z lednice na vál, váleček si lehce pomoučím a začnu rozvalovat. Ze začátku to jde ztuha, občas si pomůžu tak, že to těsta spíš tluču válečkem, než trošku povolí a je připravené k válení. Někdy je těsto z lednice trochu suché a kraje se při válení spíš trhají, pak nemá cenu pokoušet trpělivost, těsto přendám do formy a pomocí prstů ho vymačkám po celé ploše formy. Pak ám na 15 minut vychladit do mrazáku. 

5. Na vodní lázni si rozehřeju čokoládu a rozmíchám do hladka.

6. Těsto vyndám z mrazáku, propíchám vidličkou a okamžitě dám péct. Po 5 minutách stáhnu teplotu na 200. Následně dopékám asi 10-15 minut, až těsto získá "narůžovělý" nádech - není už zcela bledé, ale ještě nezačlo chytat žádný zlatavý nebo hnědý odstín. Vyndám z trouby a naliju na něj karamel, vrátím ještě asi na 5 minut do trouby, aby karamel povolil a roztekl se pěkně do stran. Vyndám z trouby a nechám asi 10 minut zchládnout.

7. Na karamelovou vrstvu naliju rozpuštěnou čokoládu a opatrně rozetřu do stran. Nakonec posypu vločkovou solí. Nechám asi hodinu vychladnout na lince, pak je možno podávat. Pokud ale máte hodně řídký karamel, je lepší nechat koláč vychladit v lednici. Ukrajujte po malých kouscích, neboť jde o kalorickou bombu. A ano, spousta malých kousíčků je taky špatně :-D

Večerní "outdoorové" focení :-D

Citronový cheesecake s vanilkou

Tento cheesecake je spolu s "čokomátou" stálicí v mé nabídce na Hafofestu. Zároveň jde o první cheesecake co jsem kdy tvořila. V podstatě jde o variaci na klasický New Yorský cheesecake, k dokonalosti mu tak chybí už jen pár čerstvých višní a trocha kysané smetany k podávání. 
Já k němu obvykle podávám jen pokrájené rozmražené jahody s troškou cukru.

Mou českou cheesecakovou modlou je hlavně Chez Lucie, která nedá dopustit na Philadephii či Buko, prostě na použití smetanového čerstvého sýra. Což je jedna z věcí, ve které si dovolím jí trošku oponovat, protože já většinou používám mascarpone. Hlavně z toho důvodu, že mascarpone není slané, kdežto všechny cream cheese ano. A já ráda obsah soli kontroluji sama. Co se obsahu tuku týče, oboje má okolo 60% tuku v sušině, sýr může mít trošku nakyslejší chuť oproti mascarpone. Prý se tak dělí italská a americká příprava cheesecaků - logicky italská je s mascarpone a americka je s creamcheese. No, mě už to přijde trošku jako slovíčkaření a řešení přílišných detailů. Každopádně pokud bych chtěla do chuti krému dodat trochu nakyslé a navinulé, tak raději nahradí 1/4 objemu mascarpone plnotučným tvarohem. 

Teoretická i praktická příprava:

Prosím pěkně, cheesecake opravdu není koláč ze sýru. Ani to není žádný "čízký koláč" (viz Prostřeno výslovnost). Cheesecake je dezertem - sladkým. Jde o malou vrstvu kvalitních sušenek, úplně původně grahamových, teď se spíše dává přednost máslovým (scottish shortbread). Podle chuti k nim můžete přidat třeba karamelové lotusky, švédské perníčkové papperkakor, zázvorové sušenky atp. 

Za alternativní volbu sušenek vám hlavu nikdo trhat nebude. Já jsem si docela oblíbila máslové (opravdu ty žluté, máslové, co stojí dvakrát tolik než ty modré, málo máslové) věnečky z Lidlu (možná to občas bude vypadat že dělám Lidlu PR, nicméně u nás na maloměstě jednak není kde jinde o moc lépe nakoupit a jednak u nich lze velice často vybrat velmi slušnou kvalitu za málo peněz). Dobrou zkušenost mám i se Shortbreads z Tesca - našla jsem v oddělení zahraničních potravin. A vlastně ačkoliv v Tescu většinu věcí moc dobře nenakoupím, tak musím říct že zrovna jejich řada Finest, je kvalitativně opravdu hodně dobrá, složení většinou velice slušné, a často u některých věcí porovnám výrobce a je to třeba ten stejný co dodává do Marks and Spencer. (Jo a to jste věděli, že Mascarpone z Lidlu dělá ten stejný podnik co Mascarpone z Marks and Spencer?). Navíc prodávají Marmitte a dost dobrý Golden syrup. Ale dost již reklamního okénka, jen jsem tím chtěla říct že M&S nemusí být nutně tou nejlepší volbou, a ne každý ho má při ruce.

Za co by se ale hlavy trhat měli, je záměna cream cheese = smetanového sýra jako je třeba 
Philadephie či Buko, či Mascarpone za tvaroh, žervé, lučinu nebo pomazánkové máslo. 
Prosím pěkně, vždyť tvaroh vůbec nemá dostatečnou tučnost a všechny ty ostatní alternativy 
jsou slané! Jasně, někteří říkají že z pomazánkového másla je skvělé Tiramisu. Není. Stejně 
tak je tomu s cheesecakem. Já opět nakupuji mascarpone v Lidlu. A když mají italské, nebo nějaké
deluxe týdny, mají trochu jiné mascarpone v balení po 500g - to je ještě lepší než to běžné, jak ho 
uvidíte v nabídce, skočte po něm! 

Recept je na dortovou formu o průměru 23 - 25 cm 

Na sušenkový korpus:

• 250 g rozmixovaných kvalitních sušenek (viz výše)
• trocha vody na spojení
• pečící papír

   Troubu předehřeju na 180 stupňů.

   Na dno dortové formy poležím větší čtverec papíru. Formu zavřu a papír okolo odstřihnu (ale 

nechám koukat třeba 0,5 cm kolem obvodu). Provázkem si změřím obvod dortové formy a 

následně si odmotám tento rozměr pečícího papíru plus cca 5 cm navíc. Celý tento velký pruh

ostřihnu. Přehnu asi 4 krát na délku a rozstříhám na jednotlivé pruhy. Jeden použiju teď - tak, 

že ho smotám podél vnitřní strany formy, zbylé 3 kusy mám na příště. 

Pokud se vám chce formu umývat a nevadí vám, že si při krájení dortu poškrábete dno, tento

krok můžete směle vynechat.

   V míse promíchám rozmixované sušenky a popráším je troškou vody. Promnu rukou, pokud se k 

sobě směs lepí, mám vyhráno; pokud ne, pokropím ještě trochou vody. Jakmile má směs vůli

k sobě přilnout, přesunu ji do papírem vystlané formy a vypouklou stranou lžíce či stěrkou se

snažím uhladit a vytvořit stejně vysokou vrstvu. Pak se snažím lžící nebo (lépe) dlaní upěchovat

 sušenky co nejvíce na dno; kdo chce, u okrajů mírně zvýší. Takto vytvořený a slisovaný korpus

ještě trošku postříkám vodou a šoupnu do trouby tak na 10 minut, jen aby trošku vyschnul a 

zafixoval si tvar. 

Na krém (forma 23 cm): 

• 500 g mascarpone/ cream cheeese
• 150 g cukru
• 100-150g lemon curd/ nebo aspoň kůra a šťáva ze 2 biocitronů
• 2 lžičky vanilkového extraktu + 1 lžička vanilkového cukru/ 1,5 lžičky vanilkové pasty
• 3 vejce
• špetka soli

• zakysaná smetana 250 g/1 kelímek na ozdobení

V míse ušlehám mascarpone s cukrem, až trochu zjemní a bude nadýchané. Pak po jednom přidávám vejce - vždy, až to předchozí je řádně zapracované. Následně přidávám lemon curd

Až je krém hladký, naliju ho do připravené formy na vrstvu sušenek. Párkrát formou bouchnu o linku, aby si hmota pěkně "sedla" a uvolnila případné bubliny.

Pak mám dvě možnosti - buď formu omotám důkladně alobalem a posadím do plechu, který je do poloviny zalitý vodou, nebo nic neomotávám, plech s vodou dám na dno trouby a koláč posadím na mřížku doprostřed - každopádně cheesecake je lepší péct na vodní lázni, aby se krém nevysušil a případně nepopraskal. 

Teplotu v troubě snížím na 150 a koláč dám do trouby péct - 45 minut, pak snížím na 120 a peču ještě dalších asi 35 minut (průběžně kotroluji a čas operativně prodloužím nebo zkrátím) - boky koláče by měly být tuhé a střed ještě "rosolovitý". Cheesecake potřete zakysanou smetanou a dejte ještě cca na 5 minut do trouby.

Pak cheesecake opatrně vyndám a nechám vychladnout - až zchládne na pokojovou teplotu, přesunu ho do lednice - obvykle přes noc, ale 3-4 hodiny stačí. Až je pěkně tuhý, sundám obvod formy, případně sundám i pečící papír co byl po obvodu a servíruji. Jak jsem psala výše, po americku je to nejlépe s omáčkou z višní či jiného červeného ovoce.

Julia Child - Umění francouzské kuchyně a Daube de Boeuf - Hovězí ragú na víně se zeleninou

Dnes po dlouhé době zase příspevek z mého čtenářsko-kuchařského deníku :-).
Kdybych měla říct, kde se vzala nějaká moje touha po vaření a sdílení této vášně s přáteli a později i čtenáři, odpověď by byla asi nejednoznačná. Ale jistý poměrně významný vliv na to jistě mělo i shlédnutí filmu Julie a Julia. A tehdy někdy začalo mé obdivování života a díla Julie Childové. (mimochodem, úžasné Meryl Streepové to v roli kuchařky sedí např.i ve filmu Nějak se to komplikuje). A tak jsem před pár lety našla na internetu recept na její slavné Hovězí po burgundsku a zkusila ho uvařit. Povedlo se a chutnalo skvěle. Byla jsem z něj tolik nadšená, že nakonec bylo hlavním chodem na mé úplně první večeři v rámci bytové restaurace Koncept DoGa, tehdy šlo o podzimní menu a hovězímu předcházela pikantní dýňová polévka s kokosem a jako dezert byl jablečný páj s vanilkovou šlehačkou.

Když pak v některém kuchařském časopise vyšlo, že se chystá český překlad francouzské kuchařky z pera Childeové, věděla jsem, že ten si zcela jistě nadělím. Pak mě trošku překvapil jeden kamarád a bývalý spolužák ze střední, který si ke státnicím nadělil právě Mastering the Art of French cooking. V originále. A já se najednou trošku zastyděla, že čekám na český překlad a že nelačním po tom originálním, krásně elegantním díle. Nicméně sama  pro sebe jsem si argumentovala aspoň tím, že to dělám hlavně proto, abych nemusela přepočítávat všechny ty libry a unce na gramy, protože v českém překladu to zcela jistě bude všechno převedeno na metrický systém. Jo, tak to se povedlo - kuchařka sice nepoužívá ani unce, ani libry, ale používá hrnky! Což pro mě opravdu je trošku překážka, protože jak velký hrnek vlastně má být ten správný měrný hrnek? Mám doma hrnky o objemu 500ml, 225 ml i pouze 150 ml...  A dlouho jsem odmítala koupit si sadu odměrek, ale vidím, že v tomto odporu budu muset polevit, zvlášť pokud nechci u této kuchařky neustále přepočítávat a listovat kolik že vlastně gramů té a té suroviny použiji. 

Kromě tohoto debaklu se systémem odměřování mi trošku vadí ještě dvě věci. Kuchařka je tištěná na velmi jemném papíře. Takovém tom skoro průsvitném, na který jsou tištěné třeba kancionály v kostelech, ten co se tak velmi snadno roztrhne. Ano, chápu, kniha o obsahu 895 stran (a 524 receptů) na pevném papíře by byla asi 2x tak široká. Ale v kuchařkách opravdu upřednostňuji trošku pevnější a odolnější materiál, zvlášť když jde o takto monumentální dílo, u nějž je navíc předpoklad častého využívání.

A druhý problém se týká v podstatě textu a skladby receptů - totiž na systém, kterým je kuchařka napsaná jsem si musela a stále ještě musím trochu zvykat. Byť je její forma velmi praktická a přehledná pro absolutní začátečníky, já se v tom občas trošku zasekávám a motám a zdlouhavě v postupu hledám. Ačkoliv postupy má tedy opravdu popsány velice precizně, do detailu, ke každému kroku také připisuje jaké nádobí budete na přípravu potřebovat. A co se mi hodně líbí je také doporučený druh vína k danému pokrmu. Taky má skvěle vypracovaný rejstřík, ve kterém se dobře hledá. A na začátku knihy je poměrně rozsáhlá pasáž věnovaná právě základům kuchařského umění a potřebnému vybavení. 

Ať už se čtením nebo odměřováním mám jakýkoliv problém, je to jedno, protože veškeré pokrmy připravené dle této knihy budou skvostem a přivedou vaše chuťové pohárky do pomyslného nebe. Zatím jsem nenarazila na jídlo, které by mi podle Julie nechutnalo. Jen se připravte, že jde o Francii = hodně hodně másla, vajec a jejich spojení. Nezapomínejte proto, že když Julie k nějakému pokrmu doporučuje podávat i nějaký druh zeleniny, neměli byste ho (s ohledem na vlastní zdraví) vynechat.

Já jsem tentokrát vařila během pracovního týdne a tak nebyl moc čas na dlouhodobější opečovávání pokrmu, takže vás čeká recept na trošku jednodušší Daube de Boeuf neboli Hovězí ragú na víně se zeleninou. Z této dávky byste měli připravit pokrm pro 6 osob, ale já u nás během přípravy tak nějak stále mizelo, takže nevím, kolik talířů by se s tím dalo přesně zaplnit. Julia také píše, že chutná skvěle studené nebo teplé, to vám bohužel nemůžu potrvdit, protože zmizelo v okamžiku, kdy teplota jídla přešla z bodu "strašně jsem si spálila pusu" do "už stačí jen chviličku foukat".

Pro 6 osob:

• 1350 g hovězího masa vhodného na dušení, nakrájeného na kostky 5x2cm (použila jsem kýtu)
• 1,5 šálku kvalitního suchého bílého vína, suchého vermutu nebo červeného vína (můj případ - Cabernet Sauvignon 2012)
• 1/4 šálku koňaku/pálenky/ginu - volitelně
• 2 lžíce olivového oleje
• 2 lžičky soli
• 1/4 lžičky pepře
• 1/2 lžičky tymiánu nebo šalvěje
• drcený bobkový list
• 2 rozmačkané stroužky česneku
• 2 šálky cibule nakrájené na plátky
• 2 šálky mrkve nakrájené na plátky

• 225 g kvalitní slaniny - nejlépe uzené studeným kouřem nakrajené na tenké proužky
• 200 g žampionů - dala jsem jednu vaničku - pokrájených na plátky
• 675g zralých červených rajčat - spařený, oloupaných a pokrájených na kostky - použila jsem konzervované z Makra 
• 1 šálek proseté hladké mouky na talířy
• 1-2 šálky hovězího vývaru (horký)

Maso vložím do kameninové nádoby vhodné k pečení a smíchám s vínem, koňakem, olivovým olejem, solí, kořením, bylinkami a zeleninou. Zakryju folií či alobalem a nechám marinovat (3 hodiny na lince nebo přes noc v lednici), občas směs promíchám.

Julie doporučuje blanšírovat (povařit těsně pod bodem varu) slaninu ve 2 litech vody asi 10 minut a poté důkladně scedit - já tento krok vynechala, protože slanina kterou jsem koupila byla velmi jemně uzená. Pokud ale máte hodně slanou a hodně vyuzenou slaninu, tento krok nevynechávejte. 

Připravím si žampiony a rajčata, já si trochu usnadnila práci použitím konzervovaných loupaných a sekaných rajčat (předem scezených od rajčatového pyré). Pokud je ale léto a vy máte na zahradě obsypané keře rajčaty, neváhejte si připravit čerstvá. Rajčata na spodní straně (tam kde nebyla stopka) naříznu jemně do kříže ostrým nožem a na pár desítek sekund vložím do vroucí vody, poté ihned přendám do mísy/dřezu se studenou vodou a rajčata oloupu. Vykrájím jim "bubáky", pokrájím na kostky a zbavím tak přebytečné vody a semen (ano, z konzervy je to jednodušší :-D). 

Hovězí maso vyndám z marinády a zbytek scedím (nic však nevyhazuji, ani zeleninu v cedníku, ani marinádu).

Troubu předehřeju na 160 stupňů a pečící nádobu opláchnu vodou a vysuším.

Na dno pečící nádoby položím vrstvu slaniny, vrstvu zeleniny, žampiony a rajčata. Maso postupně obalím v hladké mouce, přebytečnou mouku oklepu a naskládám těsně vedle sebe na zeleninu. Překryju další vrstvou slaniny, zeleniny žampionů. A tak dokola, poslední vrstva by měla být vrstva slaniny - je to logické, dávala se vezpod, na pomazání pekáče, přikrývalo se jí maso, aby se při dušení nevysušovalo a dává se na povrch, aby se ani ten nesušil a nepřipékal. Nakonec přelijeme marinádou a přidáme tolik horkého hovězího vývaru, aby byl obsah téměř pod hladinou. Přikryjeme alobalem (nebo vhodnou poklicí) a dáme péct. Po 1 hodině sundávám alobal či poklici a nechávám ještě další 1-1,5 hodiny péct. Nakonec by maso mělo být dostatečně měkké, aby se v ústech rozpadalo, a tekutina v nádobě by se měla redukovat na omáčku (konzistence rajčatové omáčky k těstovinám)

Podávám s bramborovým pyré s kořenovou zeleninou a blanšírovanými fazolovými lusky (nebo s hráškem na másle, nebo s hlávkovým salátem). Skvěle chutná i s obyčejným čerstvým chlebem.