Calvo tuňák - tuňákový sendvič s avokádem - rychlé ramen nudle

Zhruba měsíc a kousek zpátky vyhlásilo Calvo ČR na svém Facebooku soutěž, zadání znělo takto:

 "Neustále hledáme nové chuťové kombinace! Inspirujte nás a napište nám, která je ta vaše nejoblíbenější a proč." 

A tak jsem - bez jakékoliv vidiny výhry napsala: 

"Já nejraději tuňáka v olivovém oleji s trochu rozmačkaným avokádem (+ šalotka, ždibec česneku, pepře a lžíce bílého jogurtu) a s rajčaty nakrájenými na kostičky bez semen - k tomu třeba nějaký křupavý toust a jsem v sedmém nebi"

A světe div se, ono to vyhrálo. Totiž, mě se málokdy v životě povedlo něco vyhrát, takže jsem byla pochopitelně nadšená jak malé dítě, a vzhledem k tomu, že to bylo díky mému mlsnému jazyku, tak se nadšení ještě zdvojnásobilo, protože konečně se tato vlastnost také hodila k něčemu praktickému :-)

Každpodádně, během necelých dvou týdnů dorazil balíček plný překvapení, o který jsem se dost bála, protože měl přijít na adresu k rodičům a ti tušili co bude obsahem zásilky :-D

Takže v balíčku přišlo: 3x tuňák v olivovém oleji, 3x tuňák v oleji s oreganem, 1x sardinky v tomatě, 1x luxusní filety z tuňáka ve vlastní šťávě a 1x luxusní filety v oleji

Těšila jsem se, že ze všech těch krabiček vytvořím spoustu receptů. Nicméně menší konzervy s tuňákem mají jednu takovou drobnou chybu - prostě malý obsah, jde o jednu porci maximálně, a já většinou vařím alespoň pro tři. A když z jedné konzervy nechám vykapat olej nebo nálev, už v ní bohužel mnoho nezbyde, domů tedy většinou vždy kupuji velké konzervy. Jinak ale Calvo tuňáky beru jako kvalitní, chuťově velmi dobré. Varianta s oreganem mě velice zaujala. 
Filety si zatím ještě šetřím na salát Nicoise, na který se v brzké době ještě chystám. Jinak ale většina konzerv zahučela na tousty a do nudlí ramen - viz recept níže :-). Co ještě z tuňáka dělávám je rychlý těstovinový salát se zeleninou a jogurtem, k tomu rozmíchám tuňáka, nebo do kuskusu s rajčaty, bazalkou a červenou cibulí na tenko. 

Toust s avokádovou pomazánkou, tuňákem a rajčaty:

• toastový chleba
• konzerva tuňáka
• rajčata - přepůlená, vydlabaná, nakrájená na kostičky jen "masitá" část
• avokádo
• citronová šťáva
• malý stroužek česneku
• šalotka
• bílý jogurt
• sůl, pepř
• dle chutí tenké plátky cibule

Avokádo rozpůlím, vyndám pecku, vydlábnu dužinu a rozmačkám vidličkou. Zakápnu trochu citronové šťávy, přidám česnek, na drobno pokrájenou šalotku, sůl, pepř a zhruba 2 lžíce bílého jogurtu. 

Na opečený toust vrstvím avokádovou pomazánku, pokrájená rajčata, tuňáka a případně tenké plátky cibule.

Nudle alias instantní polévky jsou častou stravou mnoha studentů. Mne osobně provázely po obu střední školy v čajovně docela často, na vysoké jsem už většinou do horké vody sypala jen pytlík se sušenou zeleninou a místo všeho ostatního jsem dávala kostku domácího demi glace. No a teď jsem se ustálila na této celkem chutné podobě. 
Mimochodem, hůlkami jsem nakonec polévku i snědla, až na posledních pár rozlámaných nudlí na dně. Kdo mě zná, musí se smát, protože když jsem kdysi zkoušela sushi, byla jsem tak nešikovná a rozčilená hůlkami, že jsem nakonec jednotlivé kousky napíchla na hůlku a jedla jak lízátko (naštěstí to bylo v soukromí domova, takže žádná velká ostuda se nekonala). 

Rychlý ramen pro 2 osoby:

• 3 balení instantní polévky - z jednoho balení nudle rozpůlit, každý dostane 1,5; všechny ochucující pytlíčky vyhodit spolu s obalem
• 1 větší mrkev, oloupaná
• 2-3 stonky jarní cibulky
• pár listů bazalky
• pár lístků koriandru
• vykapaná velká konzerva tuňáka
• 2 lžíčky rybí a 2 lžičky sojové omáčky
• podle chuti pár kapek zeleného tabasca
• podle chuti pepř a chilli

Na  dno misky škrabkou loupu proužky mrkve. Přihodím nadrobno pokrájené kousky bylinek. Přidám trochu nalámané nudle, slané omáčky, tabasco, pepř a chilli, nakonec vykapaného tuňáka a zaliju vroucí vodou tak, aby nudle šly potopit. Přikryju talířkem nebo alobalem a nechám pár minut odstát. Před podáváním pořádně promíchám.

Tohle jíme teď v létě celkem často, protože příprava je naprosto primitivní a přitom vzniklé jídlo je chutné a zasytí. Teda aspoň mě. Drahému v noci ještě musím smažit cuketové placky.

Okurková limonáda

Další vlna veder dorazila na Moravu, a tak pospíchám s dalším, relativně snadným a rychlým recept na osvěžující nápoj. Pro některé to bude možná podivná kombinace, ale věřte, že voda s luhující se okurkou má opravdu příjemné tonizační účinky. Ne nadarmo se okurky přidávají také do ginu s tonikem. A když je to navíc třeba ještě OMG (nebo dokonce OMFG) od Žufánků - hmmmm :-).

Takže, dneska žádné dlouhé složitosti, jako u ledového čaje. Prostě popadněte okurku, škrabku, citron, bezový sirup /ale klidně se obejdete i bez něj/ a třeba ještě i trochu máty a jděte na to.

Recept na 1, 5 litru limonády:

• 1 okurka hadovka, umytá a nakrájená škrabkou na velmi tenké plátky, kupované okurky mají ve slupce vysoký obsah chemie, tak buď použijte domácí, bio, nebo okurky raději oloupejte.
• 1 citron nakrájený na plátky, ideálně v kvalitě bio
• 1 velký panák tj 40 ml bezinkového sirupu
• led (já si zamrazila do ledu levandulové květy, a dají se použít jakékoliv jiné jedné květy, nebo bylinky, nebo ovoce, a nebo budete mít prostě jen čistý led)

1. Okurky umyju a nakrájím škrabkou na plátky a dám do džbánu, stejně tak citron.

2. Do džbánu přidám panáka bezinkového sirupu, přisypu kostky ledu dle libosti a zaliju studenou vodou. Nechám chvilku louhovat a podávám. 

Do bezsirupové verze používám sekanou mátu, dodá to jinak trošku mdlejší verzi ten správný švih :-)

Meruňkový džem / marmeláda / extra-džem

Podle platné legislativy EU se ovocné pomazánky, které neobsahují určitý podíl citrusů (aspoň 20%) nesmí nazývat marmelády. A dobré ovocné pomazánky s vysokým podílem ovoce jsou správně "extra džemy". Silně ovšem předpokládám, že tak hloupě ukotvené i v národní legislativě máme jen my, a že nikde jinde se na tom tolik nebazíruje. Nicméně když tou školou člověk jednou prošel, už to v sobě má napořád, a proto se dnešní recept nejmenuje jednoduše meruňková marmeláda :-).

Nedávno mi vyšla série článků o zavařování a výrobě domácích marmelád a džemů, a jeden z nich najdete třeba zde na Prima Fresh. Letos jsem vlastně ani marmelády vařit vůbec nechtěla (bydlím už rok v podstatě sama, a marmelády vlastně skoro vůbec nejím a od loňska tu mám ještě pořád dostatečnou zásobu), ale poté co tento a i další články měli takový úspěch, že jsme najednou měli citrusový pektin vyprodaný skoro na všech prodejnách mi šéf řekl, že by bylo více než vhodné nějaký recept na marmeládu vytvořit. Nejdřív jsem poprosila kolegu z Josefské o rybíz. Jenže rybíz má sám o sobě dost pektinu a navíc se z něj marmeláda dělá díky odšťavňování úplně jinak, než jak je popsáno v článku. Nakonec část rybízu skončila v této buchtě s rebarborou, z části je marmeláda, a část zkouším naložit do octu jako obdobu malinového octa. Dostala jsem totiž obří bedýnku rybízu, který jsem odstopkovávala asi 2,5 hodiny (mlýnek nemám a nový mixér jsem nechtěla zavařit hned po měsíci využívání :-D ).

Jestli je nějaká marmeláda nebo džem, který jsem opravdu nepotřebovala dělat, je to rozhodně ten z meruněk, předloni jsme totiž měli velkou nadúrodu a táta se jednou rozhodl a uvařil v kotli snad 200 l marmelády a myslel si, že ji prodá. Jenže si asi neuvědomil, že když meruňky rostou nám, rostou pravděpodobně celému kraji. Takže jí máme ve sklepě dodnes. Pak jsem ale loni na Burčákových slavnostech ochutnala meruňkovou marmeládu s levandulí od Léto ve skle. Byla výborná, vlastně spíš chutnala jako trochu sladší meruňkový protlak s levandulí. Vůbec ne taková ta hustá sladká hmota co uchováváme doma. A tak jsem letos zkusila meruňkovou trochu jinak. S minimem cukru a s citrusovým pektinem. Jen si říkám, jak dlouho vydrží, protože na 1,5 kg ovoce jsem dala jen asi 300 g cukru a to máte skoro 85% podíl ovoce. A to se pak ve výrobku sakra projeví hygiena provozu ;-)

Jo a z meruněk mám nejraději kompot a následně drobenkový kynutý táč (hlavně proto, že v něm nejsou pecky). Majstrštyk našeho táty je vyklopit celý meruňkový kompot do velkého kameninového džbánu, zalít studeným mlékem a rozmixovat na koktejl. Vychlazený je v létě velmi osvěžující (a přitom tak jednoduchý). Jenže rok zpátky jsem nachystala snad 40 lahví meruňek na zavaření a všechny sklenice začly postupně plesnivět. Prý blbá zavařovací hlava (používala jsem tu kuličkovou, se starou klasikou mi to totiž nikdy moc nešlo). Takže já už asi vždycky půjdu na jistotu twist of víček, nebo budu dlouho šetřit na weckovky. Ono totiž tak dlouho se mordovat s vyskládáním meruněk do sklinek bylo o nervy. A když pak veškerá vaše snaha putuje do barelu na vypálení, je to k pláči. 

Teoretická příprava:

Aby marmeláda tuhla jak má, je třeba použít nějakou želírující látku. Ideálně čistě přírodní pektin - ve Sklizeno je pektin od Hradeckých delikates, já našla u nás ve zdravé výživě pektin od Grešíka, a pokud byste objednávali weckovky od Blanky Milfaitové, tak vám také celkem ochotně odsype (ačkoliv netuším jak teď objednávky od ní fungují/nefungují). Možná se vám bude zdát pytlík s pektinem malý a cena neúměrně vysoká. No, dávkování je cca 10 g na 1 kg ovoce, takže z malého pytlíku uděláte celkem dost marmelády. A hlavně, díky kvalitnímu pektinu není třeba ovoce utopit v tunách cukru ;-). 


Jak jsem zmínila výše, v zavařování je alfou a omegou hygiena provozu, já osobně s každou další zavařovací sezonou kupuji novou dřevěnou vařečku. Spotřebuju celkem dost octu a vodky na sterilování a desinfekci víček i sklenic. A hlavně, při ochutnávání je třeba pokaždé použít čistou lžičku - takže si jich připravte dostatek předem. Pokud si nejste jistí, jestli bylo vše čisté jak má, můžete pro jistotu později marmeládu i zavařit, ale u opravdu čistých twistovacích sklenic to většinou není potřeba.

Želírovací test: 

Pro správné určení ukončení doby varu marmelády se používá želírovací test s předem namraženým talířkem. Marmeládu kápnete na vychlazený talířek a pokud se během minuty při dotyku začne "krabatit" je marmeláda hotová, pokud je stále řídká a lepivá, vařte ještě chvilku.

Na zhruba 1,5 kg marmelády:

• 1 kg měkkých vyloupaných meruněk,
• 250 - 400 g cukru (po ochutnání buď přidáte nebo ne),
• 10  -13 g pektinu rozmíchaného v malé misce s částí cukru,
• šťáva z citronu (zhruba 1,5 polévkové lžíce)
• 0,5 vyloupaných pevných meruněk nakrájených na kostky
• dostatečný počet čistých sklenic a víček, malé talířky vychlazené v mrazáku

1. Měkké meruňky dám do hrnce s troškou vody a 100 g cukru a nechám zhruba 10 - 15 minut dusit na nízkém plameni, dokud zcela nezměknou.

2. Sklenice vyskládám na plech a dám sterilovat do trouby vyhřáté na 100 stupňů na cca 15 minut. Pak troubu vypnu a sklenice nechám uvnitř. Souběžně víčka dám do hluboké pánve s vodou a nechám vařit zhruba 5 - 10 minut za velice mírného bublání, pak vyndám na čistou vypranou utěrku a nechám oschnout.

3. Uvařené meruňky propasíruji přes sítko či jemnou pasírku. Přendám znovu do hrnce a přidám zhruba 100 g cukru, pektin a pořádné promíchám (klidně i metličkou), a čistou lžičkou ochutnám - pokud je marmeláda málo sladká, přidám cukru. Následně přidám citronovou šťávu, a za občasného míchání vařím na velmi mírném plameni ještě asi 5 minut (podle toho, jak se chová kapka marmelády na vychlazeném talířku viz "želírovací test"). 

4. Sklenice vyndám z trouby. Připravím si trychtýř, naběračku, chňapky a víčka po ruce. Na dno horkých sklenic nasypu zhruba 2 lžíce nakrájených meruněk, následně pomocí trychtýře a naběračky zaliju rozvařenou marmeládou a okamžitě zavíčkuju, otočím dnem vzhůru a nechám vystydnout. Pokud používám weckovky, nic dnem vzhůru neotáčím, ale nažhavím zavařovací hrnec, nebo hluboký plech s vodou, sklenice naskládám dovnitř a zavařuji zhruba 20 minut (v zavařovacím hrnci na 80, v troubě na 100 stupňů a na plotně v obyč. hrnci na nejmírnějším plameni). 

5. Po vychladnutí otočím sklenice opět dnem dolů a uskladním v suchu a temnu. 

TIP: pokud preferujete marmeládu hladkou, nemusíte přidávat nakrájené kostičky, udělejte marmeládu rovnou z celého 1,5 kg. Jestli rádi experimentujete, můžete přidat také hrst levandule nebo rozmarýnu nebo lžičku vanilky. 

Nejrychlejší zmrzlina na světě

Včera se mi povedlo vytvořit příšerně dlouhý článek o ledovém čaji. Doteď nechápu, jak o takové jedoduché "blbosti" lze napsat tolik slov. Nicméně stalo se, a zmohlo mne to natolik, že jsem pak ani nebyla schopná vyfotit k tomu nějaké slušné fotografie. Vedro je prostě můj osobní zabiják. Nejvíc mne vždycky naštve, když přijde o víkendu, kdy mám v plánu udělat spoustu věcí. A když se takové vedro sejde s prodlouženým víkendem, o to víc mne štve - ve vedru totiž ráno uvařím ledový čaj, sním pár broskví nebo nektarinek a pak začíná maraton studených sprch a sušení, pak mi zas začne být horko a jdu znovu pod sprchu, a tak to pokračuje zhruba do 9 večer. Pak si možná dám chleba s hummusem nebo tzatziky s toustem, případně nějaký sýr. Každopádně většinou je prostě tma dřív, než se ochladí natolik, abych něco vařila. Nicméně tahle zmrzla je milou vyjímkou. Pokud si aspoň den předem vzpomenete, že ji chcete vyrobit, a koupíte banány, oloupete, pokrájíte na kolečka a dáte zamrazit, její příprava vám následující den zabere 5 minut i se snězením :-D. 
Jsou snad jen dvě drobná úskalí při přípravě - je třeba mít dost výkonný mixér, kterů může sekat led, a mít strávníky připravené v očekávání, protože tahle zmrzlina má tu správnou konzistenci pouze okamžitě po rozmixování. Později je rozteče a když ji dáte do mrazáku, ztuhne na pevný blok ledu. V mrazáku totiž obvykle teplota kolísá okolo -18 stupňů, kdežto zmrzlináři využívají speciální chlaďáky, které udržují teplotu jen několik málo stupňů pod nulou.

na 3-4 porce:

• 5 banánů, oloupaných, nakrájených na kolečka a den předem zamražených
• 2 lžíce arašídového másla
• 3 lžíce řeckého jogurtu/studeného mléka/mascarpone
• případnně kousky čokolády či ořechů, marmelády nebo karamelu dle vaší chuti

1. Všechny suroviny dám do mixéru a mixuji, dokud nevznikne hladká pasta.  

2. Okamžitě podávám ve vychlazených miskách. Hotovo, říkala jsem, že to bude superrychlé :-)

TIP: s příchutěmi samozřejmě můžete experimentovat, banány zajistí báječnou krémovost, ale můžete použít klidně i jahody, borůvky, jakékoliv jiné zmrzlé ovoce. Já dnes ještě experimentuji s dýní a kaštanovým pyré :)

Domácí ledový čaj - aneb jak přežít tropické teploty

Ideální provozuschopná teplota pro mne během léta je 25 stupňů - a to nejlépe 25 stupňů na slunci a tím pádem 20 ve stínu. Předchozí dva týdny, kdy teploty v noci padali k 5 stupňům, ve vyšších oblastech pak dokonce pod bod mrazu - pro mě naprostý letní ráj, dlouhou dobu světlo, teplota při níž s nadšením vařím i fotím (ačkoliv teď zrovna to moc dobře nevyšlo, neboť jsme v práci rozjížděli nový projekt). 
Letní prázdniny ovšem se svými tropickými teplotami udeřily hned s prvním červencem a přes víkend a příští týden bude ještě hůř. Předpovědí hlásí až 38 (a teplota se měří ve stínu, tedy na slunci očekávám tak 45). A já bydlím v horním patře domu s rovnou asfaltovou střechou, velká okna ze všech stran - tzn ráno mi slunce smaží do ložnice a kuchyně a odpoledne do haly. Nejchladnější místností v létě je záchod, bohužel je to místnost, kde se člověk dvakrát moc zdržovat nechce.

Běžným ranním rituálem u rodičů doma vždycky byla konvice černého čaje Earl Grey nebo English Breakfast (prostě černý čaj s bergamotem u nás vede) s citronem a cukrem. A nejlépe ten od Ahmad tea. A v létě podávaný studený. 
Minulý rok jsem objevila Bubble tea - nejdřív jsem si někde koupila poměrně levnou variantu, a netušila jsem, jak se z toho mohl stát takový boom. Pak jsem ochutnala originál od Bubbleology a pochopila jsem. Tam totiž připravují z opravdového kvalitního čaje. Tenhle nápoj si sice dopřávám jen asi tak 4x do roka, o to větší důraz ale tím pádem kladu na kvalitu. A právě zde mi zachutnal i vychlazený jasmínový čaj. Pokud to někoho zajímá, tak mou oblíbenou příchutí je mléčná matcha se zeleným čajem bez cukru, a kumqat s černým čajem bez cukru, zato vždy s tapioka kuličkami.

Mimochodem, celý nápoj jsem se pokusila rekonstruovat doma, protože jsem na olomoucké objevila i velké tapioca kuličky, ale nebylo to ono, chutnaly prostě jako želé bez chuti - netušíte, v čem se tedy má tapioka vařit, aby získala tu nasládlou karamelovou chuť? V nějakém sirupu?

Každopádně, během posledních několika dní každé ráno začínám a každý večer končím tím, že uvařím dvě velké 1,5 l konvice čaje a připravím z něj základ na domácí ice tea. 
Co je důležité, (a apeluji na vás, abyste to nepodceňovali, zvlášť pokud chcete připravit ice tea ze zeleného čaje) je teplota vody, jíž budete zalévat čaj. Proto, pokud se vám nechce odměřovat, nebo nemáte konvici, která vám ohřeje vodu na určitou požadovanou teplotu, připravte ledový čaj pro začátek spíš z černého, bylinkového nebo třeba ovocného čaje.

Je tedy asi dobré zmínit, jaké teploty se hodí pro jaké nápoje:

• černý čaj: 100
• zelený čaj: 60-80, záleží na konkrétním druhu, čtěte návod ;-)
• bílý čaj: 80 - 90
• vícenálevový čaj: 80 - 90
• bylinkový čaj: 90
• ovocný čaj: 90 -100 
• rooibos, maté: 90 - 100
• honeybush 80 - 90 

Kromě teploty je také důležité hlídat si dobu louhování čaje, ale mnohem horšího výsledku většinou dosáhnete vysokou teplotou. Použitím příliš vysoké teploty, nebo příliš dlouhého luhování (zvláště u zelených čajů) způsobíte vysoké uvonění taninů a tříslovin, které způsobují hořkou a svíravou chuť na jazyku, která váš uštědří pořádný šok. Nicméně někteří čajoví fajnšmekři tento stav vítají jako silně povzbuzující a zelený čaj zalitý vařící vodou nazývají "žiletka". Pokud se vám omylem podaří připravit příliš hořký nebo svíravý čaj, pomoc je snadná - přidejte víc cukru. Nicméně smyslem přípravy ledového čaje doma je to, že nemusíte použít kvanta cukru k maskování chuti, takže se snažte přípravu čaje nepodcenit, a přidávat jen minimální množství cukru (nebo klidně žádný) tak, aby vám byla chuť čaje příjemná, lehká a osvěžující.

Ještě není od věci si říct, že čaj sice neobsahuje kofein jako káva, ale obsahuje jiný rostlinný alkaloid - tein - který má trochu mírnější povzbuzující účinky, nicméně má celkem silné diuretické účinky. Pokud tedy nechcete veškerou tekutinu co do organismu dostanete, zase rychle vypudit, čaje střídejte (nejhůř na tom v tomto ohledu je černý čaj) s rooibosy, maté, ovocnými čaji či bylinkami (třeba máta nebo šalvěj jsou na léto jako stvořené).

Zpátky k ledovému čaji. Jakmile víte, jakou teplotu vody použít k zalití vybraného čaje, připravte si také dostatečně velkou zásobu ledu. Nejchutnější ledový čaj totiž získáte, pokud připravíte silný nálev a ten po vyluhování přelijete přes kostky ledu. Při postupném chládnutí tekutiny se chuť částečně vytratí, proto je lepší použít šokové chlazení.  
Vzhledem k tomu, že led se rozpustí a naředí tekutinu, je dobré použít aspoň o třetinu větší množství čaje, než obvykle používáte (typicky, já běžně používám 3 pytlíky čaje na jednu konev, ale při přípravě ledového čaje používám 4 sáčky, u sypaného jasmínového čaje ovšem spíš odhaduji).

Při přípravě tedy postupuji takto: do rychlovarné konvice dám vařit vodu. Do konvice na čaj (o objemu 1,5l) vložím nebo nasypu dostatečné množství čaje, přidám 3 lžíce cukru (myslím tím polévkové, ale je důležité říct, že mám dost malé a ploché polévkové lžíce, na gramy to vychází asi na 30 - 35 g), a jakmile dosáhne voda v rychlovarné konvici požadované teploty, zaliju jí čaj (při přípravě zeleného čaje vodu uvařím, přeliju do prázdné nádoby a nechám zchládnout), promíchám - aby se rozpustil cukr - (a teprve pak přidám případně skrojky citronu nebo citronovou šťávu), nechám luhovat obvykle 3-5 minut (záleží na druhu čaje). Zatímco se čaj luhuje, do jiné nádoby si vyloupu ledové kostky, a čaj přes ně následně přeliju. Jakmile je vychlazený na pokojovou teplotu, přemístím láhev do lednice a nechám vychladit zcela. Podávám s ledem a citronem, případně i s mátou. 

Pokud máte pozvané hosty, nebo si prostě jen chcete udělat příjemnou chvilku s ledovým čajem, můžete kostky ledu, které budete dávat do finálně vychlazeného nápoje, ozdobit a obohatit o kvítky levandule/rozmarýnu/růže, lístky máty/bazalky/tymiánu, o kůru z citronu/pomeranče, nebo do nich zamrazit i ovoce jako maliny, ostružiny, borůvky, atd. atd.

Na cca 2 l černého ledového čaje: 

• 4 sáčky kvalitního čaje Earl grey (já používám hlavně Ahmad tea)
• 3 lžíce cukru (cca 30g)
• 3 lžíce citronové šťávy
• aspoň 20 kostek ledu na šokové zchlazení

• k podávání: další kostky ledu, plátky citronu, případně zdobené kostky ledu či ovoce dle vaší chuti (viz výše)

 1. V rychlovarné konvici dám vařit vodu (1,5l). Do konvice na čaj nachystám sáčky čaje a cukr. Vymačkám šťávu z půlky citronu (množství by mělo vyjít na  3 lžíce)

2. Jakmile voda vře, přeliju ji do konvice s čajem a promíchám, aby se všechen cukr rozpustil. Přidám citronovou šťávu a nechám luhovat 3-5 minut. Mezitím si do jiné nádoby (kterou snadno vložím do lednice - pokud tedy nepůjde do dvířek "na stojáka" měla by mít uzavíratelná, nejlépe se mi osvědčily lahve patentní uzávěry - např. z IKEA) vyloupu kostky ledu. 

*Pochopitelně zrovna do té IKEA lahve kostky ledu nenacpete, má úzké hrdlo, to znamená že provedete ještě jeden mezikrok a vychladíte čaj v jiné nádobě a do uzaviratelné vzápětí čaj přelijete.

3. Vyluhovaný čaj přeliju přes sítko a trychtýř do připravené lahve s ledem a uložím do lednice. 

Kdo je vlastníkem této konvice, tak má výrazně usnadněnou práci při chlazení

Alternativní forma chlazení

4. Pořádně vychlazený čaj vyndám z lednice, doplním podle chuti dalším ledem, ovocem či bylinkami a podávám.

Mimochodem, pokud by někdo raději alkoholickou verzi nápoje - klasický americký Long Island ice tea nemá s ledovým čajem absolutně nic společného. Tento nebezpečně chutný a nebezpečně silný cloumák připravíte z 2 cl ginu, 2 cl vodky, 2 cl bílého rumu, 2 cl tequily, 2 cl Cointreau nebo triple secu, 2 cl cukrového nebo golden sirupu, šťávy z jednoho celého citronu, vše nalijete do shakeru, naplníte ledem, protřepete, a do sklenice, v níž budete drink podávat nasypete další led. Přes cedník nalijete do sklenice promíchanou směs a dolijete vychlazenou kolou, aby drink získal barvu čaje. Podle chuti možno doplnit plátky bio-citronu nebo jiného  bio-citrusu (v tomto případě na tom trvám, protože pesticidy z ne-bio citrusů se z jejich kůry v přítomnosti alkoholu extrahují do vašeho drinku velmi ochotně, a vy přeci nechcete pít rozpouštějící se pesticid, ale Long island ice tea ;-)).



 

Okurková raita a Výzva Kuchařky pro dceru

Je první prázdninový den a já jsem na oběd vařila nejen pro sebe, ale i pro sestry. V lednici jsem měla naložené maso na kuřecí kari, uvařila jsem jasmínovou rýži, a protože je teplo, chtěla jsem ke kořenitému jídlu také indický okurkový salát - raitu. Přesně na tuhle kombinaci jsem se chystala už pár dnů, nicméně když jsem v noci při dopisování receptu na piškotové řezy zjistila, že úkolem pro dnešní den v rámci Velké letní výzvy Kuchařky pro dceru je připravit si okurkovou masku - bylo jasné že raita i kari jsou pro dnešní den jako stvořené. 

Do raity patří kromě okurek také hustý bílý jogurt (ano, ideálně řecký, hádáte správně), máta, volitelně i koriandr, špetka římského kmínu, pár kapek citronové šťávy a trocha soli. Já koriandru zatím přicházím teprve na chuť, a navíc mi v květináči zatím spíš tak trochu raší, než že by bujně vzrůstal, tak jsem ho tentokrát vynechala. 
Kombinace okurek, římského kmínu a máty je hodně osvěžující, a příjemně kontrastuje s teplým a kořeněným kari. Ale za sebe musím říct, že v mém srdci (a hlavně v puse) budou vždycky jedničkou spíš řecké tzatziky :-).

Na jednu mísu - tj.6-8 porcí salátu:

• 3 salátové okurky
• cca 400 g řeckého jogurtu (1 velký, nebo 2 malé kelímky)
• 1 lžička soli,
• 1/4 lžičky mletého římského kmínu,
• šťáva z 1/4 citronu,
• asi 30 lístků máty

1. Okurku volitelně oloupu (já většinou loupu jen část, a vznikne mi taková "zebra") a nastrouhám na hrubém struhadle (s velkými oky). Mátové lístky svinu jako doutník a pokrájím na tenké nudličky. 

2. V misce smíchám nastrouhané okurky se všemi ostatními ingrediencemi.

3. Ochutnám, podle chuti přidám sůl/kmín/citron, dám do lednice vychladit a podávám.




P.S. Můžete si dát část salátu bez soli a kmínu stranou a použít jako masku :-)))

Lidl food challenge 2015: Piškotové řezy s vanilkovým krémem, jahodami a čokoládovými sušenkami

Když jsem se dozvěděla o další Lidl food challenge, byla jsem nadšená. Pak jsem si přečetla ingredience (čokoláda na vaření, kterou tam pravidelně ráda kupuji, máslové sušenky a sezonní ovoce) a řekl jsem si: Super, s tím se rozhodně dá pracovat. 
Pak mne ale napadlo: A safra, to určitě každý bude dělat cheesecake (nakonec jsem jich zas tak moc vůbec nepostřehla), zvlášť když v Lidlu mají skvělé mascarpone.
A tak jsem zamýšlení nad receptem odkládala a odkládala. A pak jsem na FB uviděla příspěvek loňské výherkyně z blogu Bohyně kuchyně, naprosto dokonalou panna cottu s jahodami, čokoládou a mátovým želé,  - tak nádherné fotky a dokonalý styling. A bylo mi jasné - letos to mají opět v kapse. 
Nakonec mi ale začlo podvědomí připomínat přísloví "není důležité vyhrát, ale zúčastnit se" a cosi o "Growing mind" - což je odkaz na jedno motivační video, a tak jsem se přeci jen hecla. Na poslední chvíli, po únavném a dlouhém pracovním dnu, za mizerneho světla. Navíc krém by byl nejlepší dělaný den předem a celý dezert, kdyby se přes noc rozležel v ledničce, ale já to opravdu smolím ještě teď, 50 minut před půlnocí, abych to stihla s datem 30.6. A hned po půlnoci půjdu omrknout úkol z Velké prázdninové výzvy Kuchařky pro dceru :-)

A tak spatřily světlo světa piškotové řezy s vanilkovým krémem, jahodami a sušenkami s čokoládou.
A teď se dívám, že ačkoliv jsem dala včera večer článek nahrát ve 23:47, tak se nahrál až 00:02, tak to je špatné :) Ale i tak si pochutnáváme :)

Kromě Panna cotty od Bohyně kuchyně mě docela zaujal nápad Just Lei - a říkala jsem si, jestli podobně nezpracovat výzvu jako "ruskou zmrzlinu" ale připadlo mi to, jako bych vykradla její nápad, a já mám raději čistou hlavu :-). A líbili se mi také fotky dezertu ve skleničce Katky ze Smooth Cooking. 

Pastry cream - suroviny

Sušenkový povrch - suroviny

Piškotové těsto - suroviny

Na 1 plech

• 1 balení máslových sušenek - použila jsem Tastino Petit Beurre Sušenky vanilkové, 
• 500 g jahod, omytých, pokrájených na čtvrtiny,
• vanilkový žloutkový krém - pastry cream (recept vložím, ale ve zkratce 3 žloutky, 50 g cukru, 20 g škrobu a 1 lžíci brandy ( a i tu mám z Lidlu) + 300 ml teplého mléka s vanilkou míchám v misce na vodní lázni, dokud směs nenabude konzistence pudingu, přendám do misky a přikryju potravinářkou folií, vychladím v lednici),
• volitelně ovocná marmeláda cca 150g (já použila rybízovou - příjemně nakyslá chuť dezert osvěží)
• 100 g čokolády na vaření - použila jsem čokoládu na vaření Fin Carré,
• 20 g másla,
• 5 lžic vody,
• piškotové těsto

Pastry cream

Piškotové těsto:

• 5 vajec, žloutky a bílky zvlášť (já bohužel zapomněla, a šlehání pak bylo o dost obtížnější)
• špetka soli,
• 130 g cukru,
• 165 g mouky polohrubé

Troubu dám předehřát na 180 stupňů. Plech na pečení si vystelu pečícím papírem.

V míse ušlehám bílky se špetkou soli do tuha.

V jiné míse šlehám žloutky spolu s cukrem, až vznikne světlá pěna. Za stálého míchání přisypávám mouku. Nakonec po třetinách opatrně vetřu sníh z bílků.

Připravené těsto rovnoměrně rozetřu na plech a dám péct na 20 minut.

Čokoládu spolu s máslem a vodou rozehřeju na vodní lázni a promíchám do hladka. 

Po vytažení z trouby nechám piškot pár minut vychladnout. Pak napřu marmeládou a posypu jahodami. Následně vychlazeným krémem a nakonec pokladu sušenkami, zaliju čokoládou, rozetřu a dám vychladit - ideálně až do druhého dne.