Pauza na blogu - návrat do školy - vydaná kuchařka

Pravděpodobně jste si všimli dlouhé pauzy na blogu. Doufala jsem že tak ohromná nebude, ale stalo se spousta věcí, které na sebe tak trochu navazovali, zaplnily mi dost času a ve zbývajícím volnu jsem měla spíš kopr cokoliv psát, ačkoliv připravených receptů jsem měla v rukávu docela dost. 

Snad se neurazíte, když následující příspěvek koncipuji trochu jako svůj deník, protože tím vlastně vysvětlím co se v uplynulém čase dělo a ubíralo čas blogu :-) Vlastně se dá říct, že jsem si udělala od blogu prázdniny plné dalších zážitků. 

Ke každému pořádnému výletu u nás jako u správných čecháčků taky patří řízky

Je to celkem dlouhé čtení (jen sepsat to mi trvalo 4 hodiny) a snažila jsem se prokládat fotkami ale tentokrát na konci opravdu recept nečeká, tak snad se to dá přelouskat :-)

V létě jsem se dokonce účastnila výzvy Florentýny, alias Kuchařky pro dceru a měla všechny úkoly splněné. Nicméně finálový rozstřel jsem prostě vzdala, protože v té době jsem finišovala přípravu receptů pro trošku jiný a důležitější projekt. Dostanu se k němu, slibuji :-). Mimochodem, pokud si v kuchyni nejste zcela jistí a potřebujete si ujasnit základy, tak Florentýna právě vydala páté vydání své první kuchařky, tentokrát už sama za sebe, kniha se tak dočkala přepracování, nových fotek a také nového loga vydavatele :-).

Na konci srpna jsem byla pracovně na stánku na Industra food festivalu (příští rok už třebas i s něčím vlastním z DoGa :-) ). A 2 dny před zmíněným IFF jsem měla pečící maraton a připravovala jsem v dubnu slíbený svatební dort - třípatrový naked cake (tedy bez potahu). Recept na něj někdy i dodám, nicméně pro mne to byla naprostá premiéra a celou dobu jsem si říkala, že mne nevěsta asi ukamenuje za zkažení svatby. Totiž pečte v 35 stupňovém vedru a stavějte patra na lehké smetanové krémy - bez šance. Dort mne opouštěl rozebraný na jednotlivá patra a z toho jak vypadal jsem byla naprosto nešťastná. Nakonec mi ale pošel od nevěsty balík fotek a já nevěřila vlastním očím - závěrečný dekor si dělali sami a vypadalo to podle mne naprosto kouzelně. Tak si dovoluji vložit fotky ze svatby, které nejsou moje, ale fotografa Oldřicha Hrba -tak aspoň pro představu. Novomanželům moc gratuluji a díky, že si vybrali mne jako pekaře dortu :-) Interní info od kamaráda zní: "Udělala jsi fakt čupr dort, byl fakt moc dobrej a všem hrozně chutnal, dobrá práce!" 

V září jsem pracovně absolvovala Foodparade v Praze na stánku s pastrami sendviči, což jsou takové moje pracovní dítka (a domů jsem jela s prázdnou peněženkou, ale o bednu ciderů z Cidrerie Kliment bohatší - zbývá mi poslední lahev). Taky jsme si s drahým konečně pošmákli na bahn mi (luxus, určitě doma zopakuju!!), různých mořských potvůrkách (mňamka) a zmrzlině z Angelata.

Pak jsem ještě absolvovala Leadership konferenci v Brně v Mahenově divadle (taktéž se sendviči, takže z programu vám neřeknu ani ň). Pak jsem dala výpověď a vrátila se do školy. Cožeee? 

Ano, je to tak, stala jsem se opět studentem denního studia, čili k hotovému Bc. studiu Chemie a technologie potravin přidávám ještě navazující inženýrské studium. Rozhodnutí přišlo už loni před Vánoci, kdy jsem podávala přihlášku, ale pořád bylo s otazníkem, protože pro přijetí byly samozřejmě nutné příjmačky. Ale ty jsem nakonec v květnu bez problému zvládla. K mému vlastnímu mírnému pocitu vyhoření se pak přidaly ještě různé letní aféry z nichž jsem byla dost rozpačitá a věděla jsem, že prostě potřebuju získat nějaký odstup a nadhled a ujasnit si, co bych vlastně chtěla. A tak jsem školák. A zatím mě to baví. Jako volitelný předmět jsem si dala mimo jiné cukrářské technologie, a tak teď vždy jednou za 14 dnů v úterý ráno dostávám skoro diabetické koma při ochutnávání všech výrobků co ve cviku ve dvojicích vyrábíme. A předem se omlouvám, všechny fotky jsou z telefonu a za mizerného světla = žádná kvalita. 

jo, na tvarování růžiček z marcipánu fakt nejsem

Na konci září - během státního svátku jsem přemluvila drahého na výlet na houby. Celý týden předem jsem pátrala na houbařských webech po zaručených místech sběru. A po nechci říkat kolika desítkách najetých kilometrů a beznadějném pátrání v lese jsme nakonec se třemi hříbky a asi 6 růžovkami odjeli do IKEA na oběd a nákup různých cetek do kuchyně a drahý dostal nakázáno si nakoupit ponožky ve Sportsdirectu. Hřiby jsem nakrájela na skoro průsvitné plátky, nasušila a budu doufat že vyjdou aspoň na jednu polévku.

V říjnu jsem dokončovala ten velký projekt, o kterém bych už mohla začít pomalu mluvit - takže, držte si klobouky, povedlo se mi domluvit spolupráci v firmou Eta, která bude v nejbližších týdnech uvádět na trh parádní vysokootáčkový mixér Vital blend, který se skvěle hodí na přípravu smoothie a obecně veškeré raw stravy. 

Prototyp mixéru jsem měla zapůjčený a spolu s ním jsem vytvářela recepty do kuchařky, která bude k tomuto mixéru vydána - nese název zdRAWě? hRAWě! - ačkoliv, pravda, neobsahuje pouze raw recepty. 

Takže - 1. obrovský splněný sen v kulinární sféře jsem si splnila mnohem dřív, než bych čekala :-). A tajně doufám, že to ještě není konec spolupráce :-) Kromě smoothie jsem si oblíbila také superrychlou přípravu těsta na vafle nebo palačinky - víkendové snídaně tak získali zcela jiný směr :-). Zvládá skvěle taky rostlinná mléka a ořechová másla (ačkoliv těch máme doma velkou zásobu, takže ty zatím nevyrábím, ale mixér jsem využila k výrobě lískoořechového praliné na svatební dort - viz výše), taktéž krémové polévky, luštěninové pomazánky - jako třeba hummus, drtí led na alko-koktejly a zvládne i rychlou zmrzlinu z mraženého ovoce. O knize se ještě dočtete, protože budu postupně přidávat další recepty na smoothies, která jsme si doma oblíbili i na blog. 

Jahodová zmrzlina z mixéru vital blend :)

Někdy v průběhu října jsem odpadla s nachlazením a to na celé dva týdny. Totálně K.O., to se mi ještě nestalo, většinou pokud vůbec onemocním, jsem až poslední z rodiny. Ale tentokrát to bylo jako blesk z čistého nebe. Poslední dobou trošku čtu názory celostní medicíny - takže očividně něco jedovatého prostě chtělo z těla ven.

Koncem října se  konal - když to řeknu jednoduše - kmenový sjezd naší rodiny. resp. rodiny Hanáků - naše prababička (a teď doufám, že nepletu generace a píšu to dobře) - pocházela z 9 sourozenců a jejich žijící potomstvo se tedy jednu sobotu sjelo do místní malé hospůdky. A musím říct, že bylo docela zajímavé vidět svoje kořeny. Člověku to najednou dodá jakýsi pocit sounáležitosti. 

No a poslední říjnový víkend jsem se účastnila prvního hustopečského blešáku v Mklubu. Akci jsem si užila a pokud tamtamy duní správně, v prosinci by nás měl čekat ještě jeden :-)

Na blešáku jsem připravila dýňový a arašídový cheesecake, skořicové rolky, slané muffiny z těsta na cuketový koláč, chilli con carne a arašídové sušenky. A víceméně všechno se prodalo :-).

Hlavní organizátorka Peťa :) 

Teď je začátek listopadu, máme za sebou zabijačku (a já tím pádem pečení buchet a vaření zabijačkového guláše) a tak už přemýšlím, že je čas začít péct štoly, aby se stihly do Vánoc rozležet (a množné číslo píšu rovnou, protože je mi jasné, že budou padat za vlast jedna za druhou). 

Jasně, dneska je 11. a všichni pečou husy nebo kachny a já tu straším se štolou, ale ve školním týdnu, kdy večer budu trávit přípravou na zítřejší zápočtovou písemku a biflováním výpočtů proudění kapalin v potrubí, to fakt na husu ani kachnu nevidím :-). Včera byly rychlé těstoviny s rajčatovou a dneska to vidím obdobně.